Milan Steigerwald a Pavla Forest jsou svým zp?sobem hodn? výjime?ní lidé. Pat?í k sob? coby báje?n? se dopl?ující partne?i jak v muzice - u? od p?elomu 80. a 90. let p?edstavují v?d?í a neodmyslitelné persony skupiny KING SIZE, tak v ?ivot?. Ten jejich p?ed n?kolika lety pro?el tak divokými zákruty, ?e lze jedin? s hlubokou úctou smeknout p?ed tím, jak se s nastalou situací popasovali. A s podobným obdivem by k nim mohli p?istupovat kdekte?í kolegové muzikanti - jen u málokoho jsem se setkal s tak silnou a zdravou vírou ve vlastní um?lecké po?ínání (co? není toté? co narcismus, p?emr?t?né ego ?i absence sebekriti?nosti!) jako u t?chto dvou zajímavých lidi?ek. Mám je rád, pro? to nep?iznat - je mi hodn? sympatická jejich specifická ?ivotní filozofie, poklidná, p?emý?livá povaha a ?ím dál bli??í je mi i samotná hudba King Size, co? ostatn? nazna?ila u? recenze nového eponymního alba v minulém ?ísle Rockshocku.

I cesta m??e být cíl

Pro? vlastn? King Size v dev?tadevadesátém ukon?ili ?innost? A v?d?li jste u? tehdy, ?e je to pouze 'do?asné ?e?ení', které se, pravda, nakonec pon?kud protáhlo?

Pavla: 20. kv?tna 1999, pár dní po posledním, mimochodem skv?lém koncertu v Jablonci nad Nisou, nám byla porozena císa?ským ?ezem v ?estém m?síci dcera Maru?ka s porodní vahou 800 gram?. To, ?e to bude poslední koncert p?ed tak dlouhou pauzou, jsme opravdu netu?ili, v?e vypadalo normáln?, ale najednou mi prudce stoupl tlak a ob? jsme jen o vlásek unikly tomu nejhor?ímu. Dít? bylo kv?li mému tlaku siln? podvy?ivené a t?i následující m?síce jsme spolu strávily v porodnici u Apoliná?e. Pro?ly jsme ARO, JIPku a nakonec nás pustili dom?, proto?e museli vymalovat. Ale byli na nás v?ichni moc fajn a jestli to n?kdo z doktor? a sest?i?ek ?te, tak jim moc d?kujeme. Maru?ka se za?ala mít vesele k sv?tu a museli jsme jí v?novat ve?kerý sv?j ?as; na?e muzika ?la proto stranou. Po roce se zdálo, ?e se v?e stabilizuje, ale aby toho nebylo málo, ochrnul mi otec na p?lku t?la a n?kdo nám zapálil rodinný domek i s firmou - nebyli jsme ani poji?t?ni... P?i?li jsme v podstat? o v?echno a museli jsme za?ít úpln? znovu.
Já byla nucena se op?t naplno vrátit ke své profesi architektky a nau?it se i zednické ?emeslo, a vlastn? a? dote? stále vlastníma rukama budujeme na?e nové hnízde?ko. A kdy? u? jsme to d?lali a po?ád d?láme, tak po?ádn?, i s vlastním studiem! Rozhodli jsme se, ?e tu nato?íme, smícháme a vydáme novou desku. M?la být - a také myslím, ?e je - p?elomová, poprvé opravdu podle na?ich p?edstav.

Ve svém osobním ?ivot? jste na vlastní k??i za?ili, co znamená sáhnout si a? na dno. V ?em vás tyhle zku?enosti nejvíc poznamenaly do budoucna?

Milan: Co t? nezabije - to t? posílí... Anebo u?krtí? I v t?ch nejhor?ích chvílích se objevují okam?iky ?t?stí, které jsou mo?ná o to v?t?í, ?e si je ?lov?k uv?domuje. Ta vnímavost je obrovská a fascinující. Po krizové situaci se ?lov?ku zm?ní smyslové vnímání, z?ejm? pod vlivem n?jakých chemických pochod? v t?le. Koneckonc? bez pekla by asi nebylo nebe. ?lov?k by si ho neuv?domoval, bez zla by nebylo dobro, bez smradu by nebyla v?n?...
Po po?áru jsem nem?l v?bec ?ádné oble?ení krom? toho, které jsem m?l na sob? - tri?ko a kraťasy. Najednou skon?ilo období sucha a za?ala nám být - t?eba?e byl kv?ten - hrozná zima. Dostali jsme oble?ení po mojí mamince d?chodkyni, ve kterém jsme budili pozornost i v typicky zem?d?lském 'teplákovém' prost?edí. V ?ivot? m? nic tak neh?álo a nikdy jsem necítil takovou vd??nost staré dámské bund?, teplým pun?ochá??m, babskému ?átku a uzav?eným h?ejivým starým ?krpál?m! V?echno je relativní.

Máte pocit, ?e se ony trpké pro?itky z uplynulých let n?jak projevují i v samotné muzice, kterou d?láte, respektive v p?ístupu k ní?

Milan: Do muziky dávám v?echny své pro?itky, mám pocit, ?e nejen z minulosti. Hudba je tavicí kotel zá?itk?, zku?eností, ?emesla, sn?, tu?eb a závislostí... V?echno souvisí se v?ím a historie se neustále opakuje. Nejsme první ani poslední, kdo to nemá lehké, a mo?ná práv? proto si uv?domuji, ?e d?lat svou práci jinak ne? doopravdy nemá smysl. Na to, aby ji ?lov?k d?lal jen ze zi?tných d?vod?, je v?t?inou jeho ?ivot p?íli? krátký. Hudba je pro mne karma jóga, je to hledání cesty.
Pavla: V tom jsme si s Milanem opravdu blízcí, ta cesta je na?ím cílem.

Pe?liv? oprá?ený kostlivec ze sk?ín?

Kdy a pro? ve vás uzrálo rozhodnutí nato?it album, sestavené p?evá?n? z písní, které se u? v roce 1993 objevily na první dlouhohrající desce King Size Happy Sapiens?

Milan: Asi p?ed dv?ma lety, chvíli po po?áru, kdy u? jsem dokázal myslet na na?i hudbu, jsem za?al mít pot?ebu vyrovnat se s minulostí. 'Ne? za?nu d?lat n?co nového, musím písn? z Happy Sapiens dostat tam, kam pat?í', ?ekl jsem si. To CD m?lo velmi pohnutý osud. Nikdy nebylo distribuováno, podepsala se na n?m ?ada tehdej?ích neblahých okolností - nedostatek pen?z (v?echno jsme si v?dy platili sami), problémy s tehdej?ím hrá?ským vybavením, se studiem. Nikdy jsme nedokázali z technického personálu dostat svou p?edstavu o zvuku. Museli jsme se cht? necht? spokojit s polovi?atým výsledkem. K dovr?ení v?eho se do ?ásti nákladu vloudil '?otek', tak?e z drá?ek s na?imi fotografiemi a na?ím potiskem se linula hudba jiných interpret? a zcela jiného stylu. To asi zp?sobilo, ?e se deska nikdy nedostala k poslucha??m. V pr?b?hu let se mnoho na?ich p?íznivc? cédé?ka Happy Sapiens do?adovalo, ale my ho nem?li. To byl také jeden z mnoha d?vod? 'vytáhnout kostlivce ze sk?ín?' a oprá?it ho.

Co vás p?im?lo k tomu, ?e jste lehce upravili názvy n?kterých skladeb?

Pavla: Jako autor v?ech text? na desce p?emý?lím o názvech tak, aby byly sou?ástí celého p?íb?hu. Písn? se dnes nacházejí v jiných souvislostech a mají i posunuté textové a hudební významy oproti albu Happy Sapiens, i kdy? to m??e být t?eba jen podprahov? zakódováno. Jsou to prost? jiné, soudob?j?í verze.

Milan: Skladby jsou p?epracované, n?kdy mají více slok, jinou hudební stavbu i víc textu.

Z jakého d?vodu album neobsahuje ?ádnou regulérní vlastní novou píse?? V?echny nové songy jsou vlastn? jen takové 'miniatury', introdukce, zvukové propojky apod.

Milan: Album pou?ívá prvky leitmotiv?, které se prolínají v?t?inou skladeb, mají pro toto CD fatální význam a ?asto také etnický p?vod. Rozdíl mezi písn?mi a 'introdukcemi' nevnímám. Mají jen jinou hudební formu, jedno bez druhého v?ak nem??e existovat. Tyto tzv. idée fixe zasahují do vnit?ku písn? a nedíln? utvá?ejí její podobu. Dodávají si navzájem správný rozm?r. V?echny tracky bratry jsou!

Pavla: Dramaturgická stavba alba vychází ze struktury klasického dramatu a tomu je pod?ízen i výb?r písní. Jedním z vrchol? téhle desky je starý hebrejský Žalm; vybrala jsem si ho z repertoáru Katky Kolcové, její? desku kdysi Milan produkoval, a ?esky otextovala. Navíc záv?r alba tvo?í jedenáctiminutová skladba 7/8, která je nahrána ?iv? a dosud na ?ádné desce nevy?la. Tak?e to rozhodn? nejsou jen návraty k Happy Sapiens.

Panteru, Rammstein a Faith No More do ?kolních osnov!

Album p?sobí nesmírn? tvrdým a agresivním dojmem - muziku, jí? se dnes King Size v?nují, lze v klidu ozna?it jako moderní hard & heavy. Znamená to snad, ?e jste ji v sob? nosili u? d?ív a teprve te? jste své hudební chut? nechali propuknout naplno?

Milan: Album jsme nahrávali v pr?b?hu jednoho roku, b?hem dal?ího roku se míchalo a mástrovalo. D?ív jsme se museli s nahráváním vejít do daleko krat?ího ?asu, v?echno bylo ve stresu... Nyní jsme nahrávali doma a v klidu, nic nás netla?ilo. M?li jsme výhled do zahrady a kontrolní poslech na proslun?né terase. Pou?ili jsme nové a snad lep?í nástroje, technologie, aparáty, zku?enosti, ale podstata z?stala stejná. Pouze jsme se dokázali víc p?iblí?it vnit?ní p?edstav?. Takhle n?jak jsem to myslel u? v osmdesátých letech, kdy? jsem kapelu zakládal. V?bec jsem nep?emý?lel o tom, jestli to má být tvrd?í, jen jsem cht?l, aby to bylo lep?í. Dalo by se ?íct, ?e jsem se po sedmnácti letech p?iblí?il dávné p?edstav? o zvuku a celkovém soundu. Z?ejm? k ní doba dozrála a my té?.

Pavla: Za sebe musím ?íci, ?e pro m? nejsou stylové posuny nijak sm?rodatné, posuzuji hudbu emotivn? a tím, co mi sd?luje. Mám ráda tvrdé riffy i folklorní prostotu, a dne?ní aran?e to vnit?n? propojují.

Ty, Milane, neskrývá?, ?e t? p?i formování nové zvukové podoby King Size místy ovlivnili t?eba Rammstein. Kdo dal?í? Zajímají vás s Pavlou nové rockové sm?ry?

Milan: Rammstein geniáln? vystihli n?mecké manýry a na jejich koncert? jsem se nesmírn? bavil. Nevím, jestli oni byli mým motorem na nové desce. Jsou hodn? p?ímo?a?í, my jsme spí? opa?ní, ale poslouchám rád i spoustu dal?ích kapel. Nap?íklad Soulfly s jejich ú?asnými etnickými prvky, System Of A Down, P.O.D., Korn, Panteru, Deftones, Guano Apes, ale také Living Colour a staré dobré Faith No More. V?echno to jsou 'profeso?i'. Mám pocit, ?e jejich hudba si zasluhuje stejn? tak povinný ?kolní poslech, jako Šostakovi?ovy symfonie nebo kterákoliv jiná ?asem prov??ená klasická hudba. Hrá?ská vysp?lost takové Pantery si nezadá s technickou vybaveností sv?tových klasických interpret? a vy?aduje obrovský talent a úsilí. Oba tyhle zdánliv? protich?dné sv?ty spojuje neuv??itelná hrá?ská virtuozita. Na rozdíl od 'masového st?edu' si musí své publikum vychovávat a nau?it ho poslouchat hudbu. Zajímavé je, ?e 'frakouni' se ?asto bojí geniální tvrdé muziky, ale znám i výjimky. Já ob? tyto extrémní hudební frakce miluju a sna?ím se je smí?it a propojit.

Pavla: Jako interpret i pedagog (Pavla je u? léta u?itelkou zp?vu - pozn. aut.) se hodn? zabývám technikou zp?vu, která mi umo??uje i v tak tvrdé a hlasité poloze, kterou ?asto na deskách a koncertech pou?ívám, neztratit hlas. Co? je problém spousty zp?vák? a zp?va?ek z hard and heavy sféry, proto?e vydr?et ten nápor a intenzitu bez dokonalé p?ípravy nelze. Bohu?el, ne v?ichni hlasoví pedagogové si uv?domují, jakou práci s hlasem soudobá muzika vy?aduje. Lidé, kte?í neposlouchají a nikdy nezkusili interpretovat tyhle moderní sm?ry, netu?í, jak nesmírnou - ale ve své podstat? zcela p?irozenou - techniku vy?aduje tenhle z jejich pohledu 'p?í?ernej ?ev'. Svým zp?sobem je to elektrifikovaný návrat k p?írod?, k extatickým projev?m prav?kých lidí - k naprosto p?írodnímu, folklornímu zp?sobu pou?ívání hlasivek, které ov?em tzv. klasická technika zp?vu neuznává.

Jedním z ?etných p?ekvapení desky je p?ed?lávka písn? Vicious od n?kdej?í skupiny Roba Halforda Fight. Co vás k ní p?ivedlo?

Pavla: To souvisí se stavbou na?eho domu. Tahle píse? nám dodávala sílu p?i úmorné dennodenní d?in? na spáleni?ti, ze kterého jsme mo?ná i díky ní vybudovali domov s vlastním studiem. Je to také oblíbená píse? na?í Maru?ky - v?dycky ji rozdovádí k ?ílenství.

Živé hraní je d?snej hukot

Tém?? v?ichni hrá?i sou?asné sestavy King Size p?sobí i jinde, n?kte?í mají t?eba i n?kolik aktivit. Jak hodláte ?e?it problémy s p?ípadným k?í?ením termín?? Uva?ujete i o alternacích na jednotlivých postech?

Milan: Kdy? organizujeme koncert, tak v?em zavolám a sna?ím se p?izp?sobit jejich ?asovým mo?nostem. Nejde-li to jinak a nastane-li problém s k?í?ením aktivit, musím zajistit alternaci. Samoz?ejm? máme dohodnutou spolupráci s lidmi, kte?í nám hrá?sky i lidsky vyhovují. Jsou z kapel, které u nás ve studiu to?í a kterým pomáhám s produkcí nahrávek, tak?e je dokonale znám. Podmínkou hraní v King Size jsou hrá?ská virtuozita a lidská loajalita. Zbytek je práce a d?ina...

Co v?echno by m?lo King Size v nejbli??í dob? potkat a neminout?

Milan: Za?ínáme ?iv? hrát a je to d?snej hukot. M?j sen o dvou kytarách se splnil a kapela m??e op?t jezdit, hrát a ?ít svým vlastním ?ivotem.

Pavla: P?ipravujeme klubový k?est desky King Size na 17. ?erven do pra?ského Rock Café. Bude to takový ná? malý fest, na kterém p?ed námi vystoupí sp?átelené kapely Chameleon a Mindway. Kmotry budou Pavel And?l a Markéta Brchelová z televizní Noci s And?lem. Na sv?t? u? je pilotní videoklip k nové desce. Je na píse? Poslední Mohykán z m?sta a vznikl ve spolupráci s re?isérem Václavem Marhoulem a dokumentaristou Martinem Pátkem. V pr?b?hu léta bychom rádi nato?ili dal?í klip.

Up?ímn?: novou deskou jednozna?n? sm??ujete do oblasti tvrdého rocku, ale nebojíte se, ?e vás tahle scéna nep?ijme? Nejen ?e v ní panuje velmi ostrá konkurence, ale n?kdo vám t?eba m??e vy?ítat i va?i zna?n? odli?nou hudební minulost...

Milan: Já po?ád nechápu, co má? s tou tvrdostí! Mn? to p?ijde m?kký, já to cht?l je?t? daleko tvrd?í... Prost? to tak vy?lo v danou chvíli v daném ?ase. Na?ivo je to po?ádný ná?ez a s minulostí je to, jako s p?ítomností a budoucností, po?ád stejné - je to roz?havený a rozto?ený kotel! D?j se v?le bo?í, já u? taky jdu.

Sou?asná sestava:

Pavla Forest - zp?v
Milan Steigerwald - klávesy
Jakub Homola - kytara, programování
Peter Bo?ka - kytara
Richard Scheufler - baskytara
Richard Scheufler ml. - perkuse
Roman Lomtadze - bicí

Diskografie:

Lovci t?l (EP, 1992)
Jezebel (EP, 1993)
Happy Sapiens (1993)
Romeo & Julie (1997)
King Size (2004)