[ zpět ]

Po ?esti letech vstali z mrtvých
Jan Petri?ko

K ?ERTU s pofidérní objektivitou, mám prost? rád Milana Steigerwalda a Pavlu Forest nejen jako muzikanty, ale i jako p?átele. První je nadpr?m?rný instrumentalista, druhá snad nejlep?í ?eská zp?va?ka posledních dvaceti let. Dohromady pár, který si u?il ?ivotních strastí, které by jiným totáln? zlomily vaz. I proto se KING SIZE na dlouhé roky po albu Romeo a Julie odm?leli, proto tu tolik chyb?li a také proto je jejich deska tak málo nová. N?které písn? z minula dostaly nový kabát a kdy? nic, tak alespo? krásn? pro?ly zkou?kou ?asu - zní siln? a sv??e jako kdysi. Happy Sapiens, Chci to, Malá V?ra - to jsou sloupy, díky ním? má ?eská rocková tradice jakou takous stabilitu. Filozoficky je to trochu mi?ma?, jako kdy? v úvodní sekvenci zazní ?enské sbory, n?co mezi tibetskými mlýnka?i a pravoslavnými chorály, k?es»anství nará?í na orientální symboliku, ale je to ?ivý organismus, který se svíjí a vydává teplo. ?ije.
Výborný zvuk, bezproblémová a inven?ní souhra kapely nejen ve studiu ale i live, vynalézavé aran?e (kdy? tvrdý rock tak se v?ím v?udy, kdy? experimentálno, tak s mile popu?t?nou fantazií) - to v?e není v rámci tuzemské skupiny nijaké zjevení, ov?em a? hlas té ?áblice ?iní ze syrového materiálu obrou?ený skvost. Pavla je z t?ch ?t?d?e obda?ených vokalistek, které jsou schopny zazpívat absolutn? v?echno, umí zvolit správnou, barvu a dynamiku hlasu. Kdy? je n??ná, tak z toho mrazí, kdy? zatla?í na pilu, tak se otevírá peklo. Bílá labu» se m?ní v draka a naopak. King Size - to je, byl a v?dycky bude kvadrát originality, kvality, vzdoru i pokory.

[ zpět ]